|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
|
|
|
Reakce Západu na rusko-gruzínskou válku 2008: případ sekuritizace?
Michálková, Kateřina ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Rusko-gruzínská válka, jež se odehrála v srpnu 2008, přičemž jako casus belli posloužily separatistické snahy gruzínské autonomní oblasti Jižní Osetie, nebyla světovou veřejností chápána pouze jako spor těchto dvou zemí, nýbrž obecněji, jako spor Západu a Ruska či "nová studená válka". Tento symbolický rozměr získal konflikt zejména díky prohlášením Ruska z doby před vypuknutím války, kdy ostře protestovalo proti plánu Gruzie stát se členem NATO, a také díky charakteru následného ruského zásahu, který svou nepřiměřeností vzbudil důvodné obavy, že cílem není jenom konsolidovat situaci v Jižní Osetii, nýbrž svrhnout gruzínskou vládu a zvrátit tím západní zahraničněpolitickou orientaci Gruzie. Ruské akce vyvrcholily uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie 26. srpna. V průběhu srpna 2008 i v následujících měsících se vztahy s Ruskem staly na Západě velkým politickým tématem. Na jedné straně Západ kritizoval a důrazně odsuzoval ruské kroky, na straně druhé chyběl výraznější tlak, který by Rusko přesvědčil ke změně přístupu. Tato bakalářská práce si klade za cíl vysvětlit rozpor mezi rétorikou a činy Západu, čili zodpovědět otázku, proč Západ proti Rusku nezasáhl, ačkoliv se podle něj chovalo "neakceptovatelně". Autorka obhajuje hypotézu, že i přes svůj potenciál se konflikt pro Západ nestal...
|
|
|
Současná zahraniční politika Gruzie
Skrbková, Petra ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá érou zahraniční politiky prezidenta Saakašviliho a zejména pak její srovnání s gruzínskými národními zájmy. Klíčovou otázkou práce je válka mezi Gruzií a Ruskem z roku 2008. Cílem práce je mnohostranný výzkum zájmů Gruzie, politiky Michaila Saakašviliho, zejména pak v souvislosti s jeho rolí ve válce s Ruskou federací v roce 2008, a následné porovnání obou. Hypotézou práce je neprospěšnost jednostranné orientace Gruzie a její nesoulad s národními zájmy.
|
host ::
RSS.